Pojďme si ukázat dětské knížky, které vypráví zvířecí příběhy. Někdy neobyčejným a někdy zase naopak velmi jednoduchým způsobem.
Tato všímavost v bdělém stavu a naopak nutnost dobíjení baterek po výkonu se naplno projevila u našeho syna, když jsme se vydali do brněnské ZOO. Malý Theo byl cestou tak fascinován loukou, autem, eskalátorem a deštěm, že když jsme přijeli do ZOO, vystoupal do prudkého kopce, najedl se, usnul, a všechna zvířata prakticky prospal (až na velbloudy). Proto jsme se rozhodli k jeho vnímání přírody přistupovat jinak. A to skrze věci a tvory, které může potkat ve svém nejbližším městském prostoru a v jeho vlastní představivosti.
A tak přinášíme pár knih, které to či ono u našeho syna Thea rozvíjí:
Kniha Roland - Nelly Stéphane
Roland je malý zvídavý hoch malující po zdech. Je jiný než ostatní děti. Navíc když řekne kouzelné slůvko, jeho kreslená zvířata obživnou a zapojí se do života na francouzském maloměstě. Kniha nutí číst mezi řádky. A důležitějším se stává to, co je nevyřčeno, než to, co je reálně popsáno. Příběhy jsou doplněny o ilustrace Andrého Francoise, které stejně jako text působí dojmem, jakoby je nakreslil sám Roland.
Mám rádi knihy, které nemluví jazykem dospělých, ale umožňují Theovi užít si příběh knihy tak, jako by jej prožíval jeho kamarád, spolužák či on samotné. A takový je i Roland. Příběh o klukovi, který měl neobyčejný den, který by se ale mohl ve městě stát každému malému chlapci.
Hovnivál Hugo - Simona Smatana
U příběhu musí být i sranda. Obzvláště u toho, který se snaží i něco naučit. A Hugo je toho dobrým příkladem. Theo se dívá, jak hovnivál válí kuličky, poslouchá, jak jej ovládá mamon a snaha mít kuliček nejvíce, a i přesto, že sleduje příběh o nenasytnosti, tak je to nakonec obyčejný příběh o broukovi, který si rád hraje s bobky.
Navíc Hugo není obyčejný brouk. Je to brouk, který si uvědomí, že bobky nejsou všechno. Nebo-li to, na čem lpíme, nemusí být tolik důležité. Ale když náš syn potřebuje vědět, čí je který bobek, Hugo je mu vždy nablízku.
Kuna z Brna - Markéta Pilátová
Kuna Marta, je teenager, který na začátku příběhu z donucení opouští své milované Lužánky a vydává se k babičce na prázdniny a za dobrodružstvím. A taky proto, aby se nemusela učit latinsky...
Příběh o Martě je příběh o nových přátelstvích a o překonání stereotypů. A je to kniha, kterou můžete buď zhltnout celou, nebo ji po večerech dávkovat kapitolu po kapitole, stránku po stránce až do úplného konce. A navíc se dozvíte, která kuna je ta pravá, jestli skalní, nebo lesní.
Cesta do švabího ráje - Barbora Haplová
Někdy je fajn být jiný, mít rád jiné věci, jiné tvory a jiná místa. Jindy je fajn překonávat sám sebe, naučit se něco nového a někomu pomoci. Švábina Gábina už to ví také. A už nechce být jen sama s ponožkami a dokáže se změnit. A náčelník doroste do opravdového Náčelníka a naučí se v tom plavat.
Theo chtěl této knihy někdy jen kousek, a jindy více než kapitolu. Toto dávkování ale nevadí, neboť švabí příběh je jako šváb sám. Někdy stačí jen na švába pomyslet a jindy by si jej člověk nejraději choval ve vlastní ruce.
Koupit knihu o švábině Gábině.
Uličníci - Tereza Mariánová
I mezi tvory, kteří nám někdy tak trochu pijí krev je třeba vnést i trochu poezie. A to se Tereze Mariánové povedlo. Ať už mluví o potkanu, či holubovi.
Její kniha mě přivádí na myšlenku, že si možná toho prostoru uzurpujeme už trochu moc. A možná bychom měli oželet to, že jsou tu někdy i tvorové, kteří s námi sdílejí domácnost či město, a měli bychom to respektovat.
Zvířata v těchto knihách jsou tvorové, které Theo často vídá a je dobré se o nich něco naučit a takto se s nimi seznámit. A ne se jen učit o těch, na které se chodí dívat zcela znaven na vrchol prudkého kopce v ZOO.
Pro Malou Medvědici táta Adam.